Školní preventivní strategie 2014 – 2019

Úvod

Pojmem prevence rozumíme všechna opatření směřující k předcházení a minimalizace jevů spojených s rizikovým chováním a jeho důsledky. Prevencí může být jakýkoliv typ výchovné, vzdělávací, zdravotní, sociální či jiné intervence směřující k předcházení výskytu rizikového chování, zamezující jeho další progresi, zmírňující již existující formy a projevy rizikového chování nebo pomáhající řešit jeho důsledky.

Pojem rizikové chování zahrnuje rozmanité formy chování, které mají negativní dopady na zdraví, sociální nebo psychologické fungování jedince a/nebo ohrožují jeho sociální okolí. Rizikové chování představuje různé typy chování, které se pohybují na škále od extrémních projevů chování „běžného“ (např. provozování adrenalinových sportů) až po projevy chování na hranici patologie (např. nadměrné užívání alkoholu, cigaret, kofeinu či nelegálních drog, násilí).

Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení. Je součástí Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

1. Současný stav problematiky

Škola vytváří tento dlouhodobý program jako základní nástroj prevence rizikového chování. Jde o komplexní systémový prvek v realizaci preventivních aktivit školy. Tento dokument je rozpracován do konkrétních bodů v Preventivním programu školy. Tento preventivní program je každoročně aktualizován na příslušný školní rok. Tato preventivní strategie je dlouhodobá a je obecným nástrojem prevence, poskytuje podněty ke zpracování preventivního programu školy (MPP).

2. Stav školy z hlediska rizikového chování

Budujeme vzájemnou důvěru mezi učitelem a žákem. Žák ví, že se může na učitele obrátit a bude respektován jeho názor, jeho potřeby. Učitel se zajímá o žáka, podněcuje dialog. Učitel získává důvěru žáka i prostřednictvím budování vztahu s rodinou, sociálním prostředím žáka. Při řešení problémů je učitel otevřen komunikaci s žákem, s rodičem, širší rodinou, ostatními pedagogy, výchovným poradcem, atd. Na základě dosažení dohody o společných cílech a postupech dochází k celkové a jednotné podpoře žáka.

Žáci se učí vést diskuzi, vyjadřovat své názory, naslouchat druhým a vhodným způsobem reagovat na kritiku.

V rámci projektů a soutěží se žáci mohou blíže seznámit s děním kolem sebe a aktuálními tématy. Umožňuje intenzivní spolupráci tříd v rámci ročníku. Různé aktivity mimo vyučování podporují spolupráci žáků napříč třídami a napříč ročníky. Žáci se navzájem poznávají a dokáží spolupracovat starší s mladšími.

Žáci dostávají komplexní zpětnou vazbu od učitele. Jsou informováni o svém pokroku i nedostatcích. Je oceňováno úsilí žáka a míra jeho pokroku bez srovnávání s výkonem ostatních. Je podporován jeho individuální talent a zájem. Diferenciace výuky může probíhat prostřednictvím práce ve skupinách podle zaměření žáka. Pomáháme žákovi vybudovat si důvěru v sebe, ve vlastní síly, pozitivní vztah k okolnímu světu.

Učitel věnuje pozornost žákům, registruje signály o možném problému žáka a hledá příčiny a vhodné formy nápravy. Případně je využíváno dalších odborných institucí (PPP aj.)

Obecné zásady školy, které prolínají celým výchovně vzdělávacím procesem:

3. Personální zajištění prevence

Výchovný poradce

Výchovný poradce koordinuje společně s metodikem prevence aktivity školy v oblasti prevence.

Metodik prevence

Školní metodik prevence je pracovník školy nebo školského zařízení. Standardní činnosti školního metodika jsou vymezeny ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Metodik prevence zejména koordinuje tvorbu a kontroluje realizaci preventivního programu školy. Koordinuje a participuje na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, prekriminálního a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších forem rizikového chování. Zajišťuje předávání informací o problematice rizikového chování ve škole, dokumentuje průběh preventivní práce školy. Metodicky vede pedagogické pracovníky školy v oblasti prevence rizikového chování (vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy apod.) Koordinuje vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování. Koordinuje i spolupráci školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci prevenci rizikového chování.

Pedagogové se v rámci výuky věnují rozvoji kompetencí žáků v oblasti sociálních dovedností. Provádějí průběžnou diagnostiku žáků a třídy, na pedagogických radách vzájemně hodnotí uplynulé období, konzultují případné problémy, navrhují opatření. Třídní učitel je v kontaktu s rodiči žáků své třídy prostřednictvím třídních schůzek, osobních setkání a dalších možností komunikace.

Ředitel školy

Sleduje efektivitu prevence rizikového chování. Sleduje problémy v kontextu celé školy a dělá personální a organizační opatření ke zlepšení vzájemného soužití ve škole. Svolává v případě potřeby výchovnou komisi za účasti rodičů, pedagogů.

4. Cíle strategie

Hlavní cíl

Hlavním cílem Strategie prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2013-2018 je prostřednictvím efektivního systému prevence, fungujícího na základě komplexního působení všech na sebe vzájemně navazujících subjektů, minimalizovat vznik a snížit míru rizikového chování u dětí a mládeže.

Obecný cíl

Výchova k předcházení, minimalizaci či oddálení rizikových projevů chování, ke zdravému životnímu stylu, k rozvoji pozitivního sociálního chování a rozvoji psychosociálních dovedností a zvládání zátěžových situací osobnosti jako standardní součást výchovně vzdělávacího procesu v prostředí školy zabezpečovaná kvalifikovanými a kompetentními osobami a institucemi a dále pak motivace k opuštění rizikového chování, pokud již nastalo a ochrana pře dopady rizikového chování, pokud již nastalo ve výrazné formě.

Cíle:

a) dlouhodobé

b) střednědobé

c) krátkodobé

5. Oblasti prevence

Primární prevence rizikového chování u žáků v působnosti MŠMT se zaměřuje prioritně na předcházení rozvoje rizik, které směřují zejména k následujícím rizikovým projevům v chování dětí a mládeže:

6. Vymezení cílové skupiny

Strategie je zaměřena na všechny žáky 1. - 4. ročníku střední školy. U pedagogů je další vzdělávání zaměřeno na celý tým. Intenzivní vzdělávací aktivity jsou směřovány k pracovníkům, kteří zajišťují činnost školního poradenského pracoviště – výchovný poradce, metodik prevence, speciální pedagog.

Do systému informování jsou zapojeni všichni rodiče.

7. Způsob realizace prevence

Všichni pedagogičtí pracovníci dbají, aby uplatňovaná prevence rizikového chování žáků byla prováděna komplexně, tj. ve všech oblastech, jichž se prevence rizikového chování žáků dotýká.

Základními kompetencemi prevence v rámci podpory zdraví a zdravého životního stylu jsou:

Preventivní témata jsou nejčastěji frekventována v předmětech Občanská výchova, Základy ekologie, Český jazyk, Cizí jazyky, Tělesná výchova, Chemie a Praxe

8. Řešení přestupků

Stupeň Forma spolupráce Popis spolupráce Specifika spolupráce
1. Pohovor se žákem Rizikové chování žáka je řešeno pouze v rámci školy mezi pedagogickým pracovníkem školy a žákem. K dosažení žádoucí změny se škola opírá zejména o motivovanost žáka a jeho kompetence.
Míra kontroly a tlaku na změnu jsou mírné.
Spolupráce na bázi domluvy.
2. Jednání se žákem a zákonným zástupcem Rizikové chování žáka je řešeno v rámci školy mezi pedagogickým pracovníkem školy, žákem a jeho zákonným zástupcem. K dosažení žádoucí změny se škola opírá o motivovanost a kompetence zákonných zástupců žáka, s jejichž pomocí vytváří kolem žáka pevně ohraničený prostor.
Dochází ke zvýšení kontroly a tlaku na změnu, žákova autonomie začíná být omezována.
Spolupráce na bázi domluvy.
3. Individuální výchovný program Prostřednictvím IVýP se jednotlivé strany zavazují k plnění stanovených úkolů.
Dokument dále obsahuje konkrétně stanovená opatření, která budou naplněna, pokud ani za podpory všech zúčastněných stran nedojde k odstranění rizikového chování žáka (a to z důvodu, že žák není schopen za dané podpory na svém chování pracovat či jedna/více stran není schopna danou podporu v potřebné míře poskytovat).
Dochází ke zvýšení kontroly a tlaku na změnu, a to nejen v případě žáka, ale v určité míře u všech zúčastněných. Je zde předpoklad, že jedna či více zapojených stran není motivována k požadované změně či k poskytování potřebné podpory.
Spolupráce na bázi závazku.
4. Škola aktuálně využila všech dostupných způsobů řešení rizikového chování žáka a možnosti podpory zákonných zástupců, případ je předán do kompetence další straně.

9. Znalostní kompetence žáků

10. Vyhodnocení preventivní strategie

O programu metodik prevence vede průběžné záznamy, s jejichž výsledky pravidelně seznamuje vedení školy, ostatní pedagogické pracovníky a rodiče žáků.

Vyhodnocení se týká věcné podstaty realizace jednotlivých akcí a aktivit, dává přehled o počtech účastníků, finančních nákladech, schopnosti realizovat jednotlivé programy.

Vypracovala: Mgr. Blanka Zdráhalová, školní metodik prevence

Schválil: Ing. Miloš Palla, ředitel školy